1. [o něčem tvrdém] změkčit se, změknout, stát se měkkým: těch ostrých škřídl ostrost jako vuoně kvietie byla sě obmyekczyla PasMuzA 110 asperitas…mutatur; ani sě muože [zelenina] shřieti ani vzevřieti ani obmiekcziti OtcB 28a molliri; jako když se ty věci tvrdé mají obmiekcziti, musí tlučeny býti, jako v moždíři dobře tvrdé věci obměkčeny bývají RokPostB 605; vlej [moč] do moždíře dopoly a vsyp tam všechny křemenice, ať se tam obmyekczye, a…tlučiž AlchAnt 15a. – Srov. obměknúti 1

2. med. [o zduřelé tkáni] změkčit se, zvláčnět, stát se měkčím: miesto neb se utvrdí, anebť uzdraví a obmiekczy LékSalM 307 mollificabitur; obmiekczyt se tvrdost a zhnojíť se LékSalM 336

3. [o zatvrzelém srdci, člověku ap.] (čím, pro co, k čemu [k prosbě ap.]) obměkčit se, oblomit se, stát se povolnějším, ústupnějším (něčím); [o duši] zjihnout: jenž [král] se obmiekcziw pro jich službu, povolil jim BiblCard 2 Par 24,17 (~Ol, obmiekcziw se…řečí ~Praž, obměkčen jsa jich službú ~Lit, ulísán jsa službami jich ~Pad) delenitus obsequiis eorum; když si uslyšal slova těchto knih a obmiekczilo se jest srdce tvé BiblCard 2 Par 34,27 (tak i ost.) emollitum est; pro to sě zlý Boleslav nic neobmyekczyl, ale…svatého Václava zabil PasMuzA 519; neobmiekcziw sě nic k jich prosbě OtcB 163b; ani prozbú, ani penězi ciesař nerodi sě obmyekczyty PulkB 139 nec prece nec pretio flectitur; nebylo jest nikdy tak zatvrdlé srdce ani tak zastydlá duše, jenž by uslyšéc tak sladkú a milostivú řeč neobmiekczilo se OrlojB 13b (neobměkčilo ~A); k jemužto opatření [Ježíše] rozpustila a obmyekczila se jest duše jeho Frant 7a (srov. Ct 5,6: dušě má rozeškřvěla sě BiblOl, pod. ~Lit, rozpustila sě jest ~Pad, rozplynula se ~Praž) liquefacta est; nec emollitur ani obmiekczila se [sv. Kateřina] promissis sliby HymnUKA 106a; aby vidúc…to dobrodienie, aby se tudy obmiekczili RokJanB 148b; ║ neb sem sě již obmyekczzil z toho zlého, ježto sem vám učinil BiblOl Jr 42,10 (~Lit, neb sem již ukrocen ~Pad, neb sem se již ukrotil ~Praž, neb sem sě již odměkčil Pror) placatus sum super malo začal jsem litovat toho zla; nemuož se ten člověk k bohu obmiekcziti, ale bude bohu tvrd RokPostK 433a obměkčit svou zatvrzelost

4. [o srdci jako symbolu statečnosti] zemdlít, ochabnout, pozbýt pevnosti (odvahy): aby sě snad neobmiekczilo srdce vaše a báli byšte sě sluchu BiblDrážď Jr 51,46 (tak i ost.) ne forte mollescat; cor, id est animi robur, liquefactum, id est liquidum factum rozplynulo, obmiekczilo VýklKruml 38a (Jos 7,5 liquefactum est: rozplu sě BiblOl, ~Lit, rozplynulo sě jest ~Pad, rozpustilo se ~Praž; jinak ~Card); by sě srdce neobměkčilo mezi zlými lidmi ArchČ 6,41 (1420)

5. [o rozhněvaném člověku] uklidnit se, upokojit se, udobřit se: to uslyševše…poslové izrahelští,…obmiekczichu sě BiblCard Jos 22,30 (~Ol, ~Lit, ukroceni jsú ~Pad, ~Praž) placati sunt; udá liť sě rozhněvati, Obmyekczy sě KatoVít 61a iracundiam tempera zkroť svůj hněv

6. [o hněvu ap.] zmírnit se, zmenšit se, ztlumit se: obmyekczil se jest něčso jeho [otcův] hněv a žízen lakomství skrze peněz nalezení Frant 9b mitigatus est